Články pouze od jednoho autora pod unikátním kódem "ri2"

444

† 16. 02. 2013 | kód autora: Ri2
Stála jsem nedaleko školní zídky, kde jsem trávila hodně času s kamarády a také hodně postávala, když jsem čekala na nějaký kroužek. A jsou vůbec dny, které by se bez zídky obešli? A i dnešek. Poprvé v nové třídě, kterou jsem tak nesnášela, hned jak jsem ji poznala. Žádní normální spolužáci, jen skupiny, které by mě jak potkali, tak hned zničili, druzí na mne práskali, a třetí by mě tak chtěli, protože...

Kapitola první - PLÁŽ

† 16. 02. 2013 | kód autora: Ri2
Dívala jsem se na klidné vlny moře a přála jsem si, aby tak plynul i můj život. Vážně, všechno v klidu, žádné rodičovské hádky a strasti se školou. Ale tak to nemá asi jediný člověk. Tak proč doufat, když se nic tak krásného stát nemůže. Je to hloupé. Ale doufání je také hezké - a já se jím hodlám zabývat, i když je hloupé. Stejně jako doufám, že se mi povede zítřejší písemná práce z dějepisu. To...

1 sága

† 16. 02. 2013 | kód autora: Ri2
Seděla jsem na zídce školy, a v uších měla sluchátka. Čekala jsem na Poula, měl tu být už dávno. Ano, byl hrozně nespolehlivý. Byl to můj dobrý kamarád, a měla jsem ho ráda. Nesnášel muziku, a vždycky, když příšel, vyrval mi sluchátka z uší. Ach jo. Teď mu to taky trvá. Konečně, už jde. Sundám si sluchátka, z tašky na volleyball vyndám pouzdro, kde mám náušnice, a ty svoje zlaté kruhy vyměním za bílé...

Před Vánoci

† 16. 02. 2013 | kód autora: Ri2
Byl to úžasný den, vážně. Seděla jsem ve třídě a poslouchala svoji oblíbenou učitelku - dnes jsme jí měli celý den. Prostě nářez. Ale potom, co následovalo, jsem nenáviděla. Najednou se učitelka zvedla a řekla, že děti, co chodí na oběd sem, půjdou na oběd a ostatní půjdou do přespolní třídy. Fain. Zvedla jsem se a odcházela ze třídy. Ale byla jsem poslední. Učitelka zavřela a zamkla dveře. Bušila...

Průjem

† 16. 02. 2013 | kód autora: Ri2
Minulý rok jsme se přestěhovali do hájovny. Znamenalo to pro nás někdy značnou depresi, ale nakonec jsme to zvládli, a už tady bydlíme rok. Jednou jsem záhadně dostala průjem, a chytla to celá rodina. Nejhůře to odnesla moje ségra, protože je nejmenší. Musela jet do nemocnice, a rodiče se jednou večer sbalili, popadli ségru, podali mi telefon, a odjeli. Bylo to v noci, a hodiny odbíjely půlnoc. Ze...

Divný pátek

† 16. 02. 2013 | kód autora: Ri2
Běžím co můžu a ani nepřemýšlím - ale snaha je úplně marná. Zrychluji tempo, a když už jsem skoro tam, autobus se rozjede- samozřejmě, beze mě. To už je podruhé, i včera se to stalo. Je pět hodin, a tohle byl poslední autobus. Nepanikařím, mám mobila. A když otvírám kapsu své kožené a potrhané aktovky, polije mne studený pot. Ani nemůžu brečet, protože mě to ohromí. Mobil tu není. Sednu si s pláčem...

Smrt v poli

† 16. 02. 2013 | kód autora: Ri2
Ani nechtějte vědět, kdy a kde... nemůžu o tom mluvit s nikým, protože vždycky řeknou něco jako: "Pitomečku, takový výmysly!" nebo "Já ti prostě nevěřím!" Ale s vámi je to něco jiného. Nevidím váš přiblblý obličej, ani to, co mi chcete říct. Já jen říkám, že už nikdy nechci, aby se někomu podobnému cokoliv stalo. A když vás nevidím, můžu vám to říct: Jednou, bylo to na táboře,...

Paulina

† 16. 02. 2013 | kód autora: Ri2
Jmenuji se Paulina a nejsem zrovna bohatá. Sloužím u jedné zámožné paní, která mi dává dobrý plat. Ale život se se mnou nemazlí. Ve čtrnácti jsem byla svědkem umírání mé nejoblibenější učitelky, ve dvaceti jsem přišla o rodiče a teď, ve 21 letech jsem byla nucena být služkou v obrovitém domě mojí kmotry. Ale jednoho dne se stalo něco, co můj život úplně obrátilo naruby a zdá se mi, že i dost poničilo....

Trauma

† 16. 02. 2013 | kód autora: Ri2
Seděla jsem v rohu kuchyně a psala domácí úkol z matematiky. Jako menší jsem milovala, když jsem mohla být doma sama a prohlížet si stránky s povídkami, které mne zajímaly. Ale teď jsem se úplně změnila. Byla jsem ráda, když jsem mohla doma mít někoho, s kým bych si povídala. Ale moje mamka je samoživitelka a dneska prostě musela jít nakoupit. Měly jsme úplně prázdnou ledničku, a tak jsem doma sama....

Příběh ze školy

† 16. 02. 2013 | kód autora: Ri2
Nepřála bych to nikomu, ani té největší nepřítelkyni. Ale vědět to musíte. Stalo se to zrovna ten krásný letní den, když jsme se vraceli z výletu. Šla jsem s kamarádkami na oběd, a potom ke skříňkám. Chtělo se mi dost na záchod a tak jsem si řekla že půjdu, ale před tím to holkám řeknu, aby to pověděly učitelce. Hrály si něco na mobilu, a odbyly mne slovem "jo, jasně". Už se mi strašně chtělo,...

Příběh 2

† 16. 02. 2013 | kód autora: Ri2
Stalo se to minulé léto, když jsem byla se svojí nejlepší kamarádkou na táboře. Vzbudili nás vedoucí, dali nám baterky a šup do lesa. Vybrali nám vždy někoho do dvojice. Nejvíce vybírali do dvojic děti, které se vzájemně nesnáší. Já jsem byla přidělena k Jarmile, namyšlené blondýnce, kterou jsem tehdy opravdu nenáviděla. Přidělili nám stezky do dvojic, a my jsme dostali stezku mezi stromy, na jejímž...

Pohádka 1

† 16. 02. 2013 | kód autora: Ri2
Bylo to dávno. Teď už není dívenka, o které vám budu povídat malá dívenka. Je z ní dospělá, hodná maminka, která má už svoje děti. Její babička jí jednou řekla:"Michalko, půjdeme na houby!" A tak si tedy vzaly do košíčku sýr, chléb a zeleninu, a vykročily k lesu. Na cestě nalézaly plno hub, ale Michalku, protože byla maličká, začaly bolet nohy. Nejdříve si sedla, a přemýšlela, co udělá....

Povídka 1

† 16. 02. 2013 | kód autora: Ri2
Byl krásný den. Ve škole se mi dařilo, dokonce mi rodiče slíbili, že mě vezmou do aquaparku a tak jsem se zeptala, jestli může ject i moje kamarádka. Moc se jim nechtělo, ale svolili. Potom jsem si připadala, jako mrcha, která radši stráví svůj život s kamarádkou, a přitom může být v klidu a ne v hádkách s rodiči. Rozhodla jsem se, že mne máma vyzvedne i s kamarádkou u telefonní budky, 500 metrů od...

445

† 16. 02. 2013 | kód autora: Ri2
Ležela jsem na studené, mokré zemi. Kolem mě se rozprostíral chlad, ticho, a strach. Místnost měla vysoký strop, s krásnými malbami. Byla jsem ve škole. Věděla jsem, jak moje sestřenka Charlotte slibovala, že to tady nebude zrovna milé, a učitelé obzvlášť. Postavila jsem se. Měla jsem astma, a vzduch, plný jídla, mrkve, a rajčat, na něž jsem měla alergii, mne položil hned na vchodu. V rukou jsem nesla...
Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.